Loupak.cz - Vtipy

Hoteliér povídá klientovi: „Jestli mi neprokážete, že je to vaše žena, nemohu vás ubytovat spolu v jednom pokoji.”
„A když se vám podaří dokázat, že to není moje žena, budu vám vděčný do nejdelší smrti...”

Na potápějící se loď se znovu vyškrábe půvabná dívka.
„Co blázníte?” řve na ni rozčilený kapitán. „Zpátky!”
„A nepůjdu!” trucuje dívka.
„Prosím vás, co je tohle za nápady?”
„A nepůjdu! Sotva jsem skočila do vody, už mě začal jeden z vašich mužů obtěžovat!”

Jeden prozíravý trosečník se zachránil s plnou bednou whisky. To se mu to potom trosečničilo! Když ho po delším čase objevil zaoceánský parník a zachránci vystoupili na břeh, ptali se ho: „Proč jste o sobě neposlal žádnou zprávu, když tu máte kolem sebe tolik prázdných lahví?”
„To bylo těžké,” povídá trosečník. „Všechny ty láhve byly nejdřív plné a nemělo cenu je vypouštět na moře, protože by šly ke dnu.”
„To je jasné, ale potom, byly prázdné!”
„Ano,” přikývl trosečník, „ale já neměl, čím bych je zazátkoval, protože jsem tu neměl vývrtku, a tak jsem namačkal všechny zátky prstem dovnitř.”

Potkají se dva plavci uprostřed oceánu.
„Jak dlouho už plavete?”
„Celý rok!”
„A to vám to nevadí?”
„Abych řekl pravdu - v sobotu a neděli jo, zvlášť když si za to nemůžu vybrat náhradní volno!”

U barového pultu sedí na vysoké stoličce vytáhlý námořník, který se snaží navázat rozhovor s vedle sedící dívkou.
„Víte, slečno,” povídá jí, „já vlastně ani nejsem tak veliký, ale my jsme brali dneska služné a já si sedím na peněžence!”

„Paní letuško,” ozve se orosený pasažér, „nezdá se vám, že letíme příliš nízko?”
„Ani ne. Proč?”
„Víte, před chvílí jsem za oknem viděl chobotnici.”

„Kontrola jízdenek!” pravil nenápadně oblečený muž v tramvaji.
Kontroloval cestovní doklady, až přišel k panu Drastíkovi a řekl: „Pane, vaše jízdenka je neplatná!”
„Vy jste ňákej divnej,” začal se zlobit pan Drastík, „deset let na ni jezdím a najednou je neplatná.”

Vstoupí do přeplněného autobusu MHD mladá dáma a poprosí nejblíže sedícího mladíka, zda by ji pustil sednout, protože je v jiném stavu. Ten se na ni podíval, zakroutil nevěřícně hlavou: „Vy, že jste v jiném stavu? A jak dlouho, vždyť není na vás vůbec nic vidět?”
Ona: „Asi půl hodiny, ještě teď se mi z toho klepou nohy...”

Revizor k cestujícímu v tramvaji: „Jízdenku, prosím!”
„Já jízdenky neprodávám, zkuste automat na zastávce!”

Na temné hamburské ulici osloví pozdě v noci námořníka neznámá černoška: „Byl byste tak laskav, mladý muži, a doprovodil mě domů? Sama se bojím...”
„To mě ani nenapadne!” odsekne mladý námořník. „Co budu dělat teď o půlnoci v Africe?”